středa 28. dubna 2010

Recycle or Die !!









V hlavní roli moje vytahaná trika.

Krajiny


úterý 27. dubna 2010

Trochu morbidně...

Nebo taky vůbec ne. Mám ráda hřbitovy (samozřejmě ne osamocená a v noci). Jsou to místa, která si ve všem shonu a denním spěchu, zachovávají svůj, časem a realitou opovrhující, klid. Na hřbitově se i nejrozjařenější z rozjařených ztiší. Nejen navenek, ale i vnitřně. Hřbitov mi zase znovu připomene pomíjivost světského.
Všichni známe myšlenky Platónova dne, jako jednoho lidského života, který má být zrcadlen i do každého dne všedního. Všichni občas míjíme nápisy Memento Mori (Pamatuj na smrt), které nás mají upozornit na zodpovědnost, ale i konečnost naší pozemské existence. Občasná procházka po hřbitově mi pomáhá si tohle uvědomit a stále znovu se pokoušet svůj život nepromarnit.
Baví mě si číst staré nápisy na pomnících, prohlížet si vybledlé a oprýskané fotografie lidí z minulých století. Představuju si, jak asi žila Paní továrníková, Mladý kapitán padlý za druhé světové války, Sedlák s knírem..
Každý hřbitov je jiný, jako jsou jiná města, ve kterých se nachází. Jako jsou jiní lidé, na které se tam chodí vzpomínat. Jako je jiná doba jeho vzniku. Něco mají ale všechny hřbitovy společné..


břečťan a vzrostlé stromy..

zajímavé detaily..

nádrže na vodu, ve kterých se zrcadlí nebe..

náhrobky, které pořád pamatují na ty, na které už lidé dávno zapomněli..

Co byla asi Marie za ženu, když její hrob celý kvete..


Tak nevím, bylo to morbidní??

pondělí 26. dubna 2010

Dovolte mi Vám představit...



Panenkovské od Camperu.







Od pravého ševce a koželuha. Potřebuje ještě trochu dozrát a získat patinu.

pátek 23. dubna 2010

Já a fotoaparát na výletě




Koleje co už nikam nevedou. Staly se rámem pro krajinu. Jsou stezkou pro objevitele. Kolik je na světě ztracených rukavic a bot? A jak se to vůbec stane, aby bota osiřela na kolejích? A tak skrz stará kola a smaltované kbelíky prorůstá jaro v podobě krokusů a narcisek.

Rodinné portréty



Co právě čtu: Gunter Grass Při loupání cibule

Vzpomínání si libuje v dětské hře na schovávanou. Zalézá do skrýší. Má sklon k líčení na růžovo a rádo přikrášluje, často bez nutné příčiny. Odporuje paměti, která se tváří pedantsky a hašteří se o svou pravdu.
Když se na vzpomínání dotírá otázkami, podobá se cibuli, která by se ráda loupala, aby vyšlo najevo vše, co je písmeno za písmenem čitelné: je to zřídka kdy jednoznačné, často zašifrované zrcadlovým písmem nebo jinak.

středa 21. dubna 2010

S kůží na trh: Hra na Malenku



Malenka je dívka velká jako malíček. Nejprve to vypadalo, že si bude muset vzít krtka, ale nakonec si osedlala vlašťovku a ulítla mu. A pak na jednom květu potkala panáčka. Panáček byl krásný jako princ a hned se do Malenky zamiloval. No a pak byla svatba.

Krása!




U nás v knihkupectví prodávají mašle. Překvapivé, ale nikoliv nesmyslné. Jsou krásné. Jsou úplně jednoduché. A tak jsem si jako viktoriánská dívka nakoupila pentle a budu se jimi zdobit.
Ráda bych z nich i něco vyrobila.
Když si pomyslím kolik krásných vzorů tam ještě zbylo!!

úterý 20. dubna 2010

Barvy jako důkaz?!?





Barvy jako důkaz!Barvy jako důkaz?
Někdy, v tomhle mém druhém, německém světě zapomínám. Zapomínám na sebe samu jen pro sebe. Zapomínám, že jsem se kdysi pasovala na umělkyni a pořád si za tím stojím.
Já vím. Žít život je umění. A pomáhat žít život někomu druhému je uměním velkým a smysluplným. Ale přesto...a tak mám barvy jako důkaz. On ještě příjde jejich čas.

Ps: Miluju šedou!

neděle 18. dubna 2010

Šedá a Barvy










Byl to den, kdy z šedi vystupovaly barvy.
Jsou dny, které mi nabarví dalších pár šedých časů. Jsou zážitky, z kterých pak můžu neuvěřitelně dlouho čerpat. A šedou oblohu probarvila Praha svými zářivými popelnicemi, oprýskanými dveřmi, zaplátovanými omítkami. A byly barvy! A byla šedá!

PS: Fotky většinou Christianovi. Díky!!

pátek 16. dubna 2010

Pochoutky a Pochutiny

Starožitné brože sesbírané po bazarech, vetešnictvích a šuplících babiček.
Keramické korále z Berlínského blešího trhu.
Jednohubka nalezená v Parazitu.
Náramek s draky, který započal mojí vášeň pro vše Asijské.
Naušnice z hodinových strojků vyrobené speciálně pro mě a jediné na světě.

Dobrou chuť!!

čtvrtek 15. dubna 2010

S kůží na trh: Kvetu a taky jeden krásný den





Alchymie krásného dne:
Nejprve trochu Vyšehradských ulic smícháme s jarním ovzduším, přidáme výlohy antiqvariátů naplněné poklady pro pozorné, 250 ml jahodového koktejlu z mléčného baru, všechny barvy tulipánů z Havelského trhu, náladu zapomenutých časů z jídelny Koruna a pak ještě vzácnou ingredienci... člověka, který to všechno prožije s vámi.
Jemně povaříme a dlouho vychutnáváme.
Krásné dny všem!!

úterý 6. dubna 2010

Pinakothek der Moderne

Mnichovska Pinakotheka me odnesla na den do sveta designu a umeni. Saly plne Picassa, Kokoschky a Dixe. Potkala jsem nekolik obrazu, ktere me necim velmi oslovily.

Karl Hubbuch


Alexej von Jawlesky

Alexander Kanoldt



Sbirka designu. Plno veci bych si rada odnesla domu. Od Thonetky po Panthonku. Kvalitni design totiz nikdy nezestarne.













Sbirka sperku (jen mala ochutnavka z mnoha originalnich kusu).







Broz z plechovky od sardinek.