sobota 26. června 2010

"Jsi normální ?"



Lívance s rozmačkanejma jahodama a zakysanou smetanou. Celý dopoledne louskám na zahradě uzoučkou knížečku od Gavaldy. V domě, co jsem v něm vyrostla, ale neříkám mu už nějakou dobu "doma".
Asi třikrát denně se mi chce brečet, občas je to jen pocit někde uvnitř, párkrát se mi už docela rozklepala bradička. V rámci svý možný, budoucí profese jsem to klasifikovala jako popříjezdové trauma. Koukám na starý fotky a připadám si nepatřičně ve městě, co mi dalo první políbení, první opici i první otázky po mé normálnosti.
Včera mě fakt napadlo (Po tom, co jsem asi deset minut zírala na babu z Vzp a její výstup na téma "ty jsi úplně blboučká a já jsem šéf týhle planety a navíc mám třikrát větší objem vlasů, než sestry Marge Simpsnový dohromady."), že případné zařazení mé složky do kolonky "Normální", mě vlastně uráží.
Z jednoho zapomenutýho bilbordu na mě koukal Paroubek a upřeným pohledem mě informoval, že to dělá pro Nás, obyčejné a normální lidi.
Vážně je na světě někdo, kdo se chce ztotožnit s označením "OBYČEJNÝ"? Není to náhodou to, čeho se moje, lehce narcistická duše nejvíc děsí?
Tak jsem si alespoň oblíkla nový, děsněrafinovaněsexynenormální, triko od Anouky, který tady na mě čekalo a pak se opila červeným, co mi barví rty do malinova.

Já po Vás chci, ať nejste obyčejní!

13 komentářů:

  1. Toho bohdá nebude, abych byla normální (i když si to po celou dobu mého života přeje moje matka).
    Jsem magor. Ale řízený, řekl můj přítel.

    OdpovědětVymazat
  2. Já věděla, že jsi to určitě ty! Viděla jsem tě včera ráno v Hloubce :)
    M.

    OdpovědětVymazat
  3. A můžu se zeptat co studuješ?

    OdpovědětVymazat
  4. Vítej v klubu těch, co nechtějí být obyčejní(napsat neobyčejní je už přespříliš narcistické):) Ve většině věcí se s tebou ztotožňuji. Já třeba nikdy nechtěla zapadat. Vždycky jsem byla ráda, když jsem se něčím lišila - tak jsem se vlastně dostala k módě. Byla jsem ráda, když mi někdo řekl, že nevypadám na svůj věk, že jsem divná, jiná, zvláštní..

    OdpovědětVymazat
  5. Hele kdy budeš v Praze? Bo já si od pondělního večera taky jedu užívat "domova"...

    OdpovědětVymazat
  6. jo jo jo jo joooo! jestli někdy budu normální tak si hodim mašli! každej den při oblékání ponožek - nosím každou jinou už spoustu let - si říkám že v den kdy si vezmu stejný tak už to nebudu já ale někdo normální a obyčejný a to já být nechci! (uznávám že nošení různech ponožk už jako hraničí :D )
    a zrona čera mi máti řekla že sem magor a cvok a patřím zavřít do blázince...(né kvůli ponožám s tím už se za ty roky smířila..)
    jsem ráda že tě to uráží a že jsi nenormální a neobyčejná! juchů! :)

    OdpovědětVymazat
  7. Milá M, já jsem vážně já, a Hloubka je přece hlavní korzo, něco jako pátá eveňjů. Kdo jsi ty?:)
    Durduin: Já jsem v Praze od pondělí, ale nespěchá to, můžeme se sejít, až se vrátíš.Trénuju teď trpělivost.

    OdpovědětVymazat
  8. Moc hezky jsi to řekla ...:o)

    OdpovědětVymazat
  9. No... popříjezdová traumata znám. Rozfňukanost, pocit nepatřičnosti, pocit něčeho, co mi uklouzlo mezi prsty, touha bejt zpátky a přitom touha napojit se na zdejší kořínky. Dost nepříjemný pro mě. Přejde ale, což už ale asi víš (holt jakýsi přeformátování ;.))

    OdpovědětVymazat
  10. ááá ty lívance! mňam. jinak obyčejný = pro mě nenápaditý... rozhodně taková nechci být, ale ti, co pro paroubka hlasují takoví určitě jsou... a možná se jim to i líbí - nevyčuhovat z davu, sedět doma na gauči a mít svůj stereotyp.

    OdpovědětVymazat
  11. Jo jo, kdo není v Hloubce, jako by nebyl.. Já se tam v tu chvíli ale ocitla úplnou náhodou. Jsem takova jedna malá, pochybná existence :)

    OdpovědětVymazat
  12. ach, livanecky wow to jsem nejedla ani nepamatuji, ale vypadaji krasne!
    Kazdopadne mam sva obdobi dky se nekolikrat denne i rozplacu a klidne v mhd :)

    OdpovědětVymazat
  13. jo holt průměrný český občan králem opovrhovanosti nad něčím novým a neobyčejným ;)

    OdpovědětVymazat