pátek 31. prosince 2010

Muška jenom zlatá!

Zapletu si do vlasů tři zlaté mušky pro štěstí. A dnes nebudu moc polemizovat, raději stihnu ještě jedno horké kakao, než půjdu kustódovat.
A Vy. Ozdobte se taky, i kdyby jen pro vlastní potěchu. Ať se nový rok diví, co je na všude na světě krásy.

neděle 26. prosince 2010

ananas

Pozoruju skrz cizí okna barevný světýlka prozrazující nazdobený stromečky. Jsem zvědavá. Neskutečně. Zajímá mě, kdo je zdobil. Jak tam asi žijou. V pětipokojovým bytě na nábřeží, v Bohnickým paneláku, u sousedů přes ulici. Špehuju a bájim nad životy.
Co asi dělají? Mají se rádi? Čemu věří? Hledají, anebo už našli? Smysl života, princeznu/prince, zapomenutý rukavice, zatoulanou kočku.
Jedí kapra, nebo klobásy? A večeří v tom bytě vůbec někdo? A co ta stařenka, vyhlížející každý den skrz okna. Nápadníka, co se někde zapomněl, nebo druhou šanci prožít to jinak.
A na stole mi trůní ananas, jako trofej vánočních svátků.

středa 22. prosince 2010

Do teplých krajin II.


V anketě o nejlepší dárek mám letos vítěze už před nadílkou. Děkuju. A pořád si tak trochu sním, že mě vezmou sebou do teplých krajin.
Nejsem ornitolog, ale označila jsem je za jeřáby, tak by mě mohli odnést někam do japonských zahrad a já bych trávila následující měsíce popíjením čaje, malováním akvarelů rozkvetlých sakur a kaligrafií.
Mimochodem, někteří lidé mají velmi specifický dar, možná uchovaný z dob, kdy nebylo na každém rohu pět nákupních center. Je to dar, najít poklad ve veteši, antikvariátu, na Hlaváku a podobně. Jakýsi smysl jim vede ruku a oni umí rozlišit krásu zašedlou věkem a zaházenou haraburdím.
Ano, mluvím o tobě Kájo!
Jak se pozná Váš nejlepší dárek?(a nechci slyšet nic o tom, že je to ten z lásky a podobně)

pátek 17. prosince 2010

Brno




Brno. Bylo nevyhnutelné. Tak jsem jela.
Usínala jsem v autobuse a bouchala hlavou o sklo.
Blbá škola o ničem. Ale kamarádi, co jsem ulovila před mnoha a mnoha lety o mě pečovali, jako by je snad navštívila nějaká šlechtična z váženého rodu, a ne jen já, momentálně velmi obyčejná.
Děkuju.

středa 1. prosince 2010

Větev







Pokouším se zachytit atmosféru Adventu, jehož příchod mě překvapil a zaskočil. Na cestě z práce mě do tmy oslnily všechny ty svítící a zářící výlohy, a při čekání na jedničku jsem pozorovala vánoční strom tyčící se na Štrosmajeráku.
Nějak mi ty přípravy a naladění uteklo v pádícím času všednodennosti. A teď zdobím, okolí i sebe a zkouším přijít na chuť sněhu a mrazu, co nepřeje mým lehounkým kabátkům.
Potřebuju větev, abych jí natřela na bílo a ověsila starožitnejma ozdobama z vetešnictví a tím zasela trochu toho správného naladění i k nám do hnízda. Ale kde vzít v Praze větev?
Líbí se mi všechno to krajkově-sametové, ale přemýšlím, je-li to má svobodná vůle, nebo spíš rozhodnutí řetězců s oblečením?
A šednu, nebo spíš zašedám, navlékaje na sebe poslední dobou jen všechny odstíny téhlé zneuznané barvy-nebarvy. Jaké (barvy) teď nosíte vy?