neděle 26. prosince 2010

ananas

Pozoruju skrz cizí okna barevný světýlka prozrazující nazdobený stromečky. Jsem zvědavá. Neskutečně. Zajímá mě, kdo je zdobil. Jak tam asi žijou. V pětipokojovým bytě na nábřeží, v Bohnickým paneláku, u sousedů přes ulici. Špehuju a bájim nad životy.
Co asi dělají? Mají se rádi? Čemu věří? Hledají, anebo už našli? Smysl života, princeznu/prince, zapomenutý rukavice, zatoulanou kočku.
Jedí kapra, nebo klobásy? A večeří v tom bytě vůbec někdo? A co ta stařenka, vyhlížející každý den skrz okna. Nápadníka, co se někde zapomněl, nebo druhou šanci prožít to jinak.
A na stole mi trůní ananas, jako trofej vánočních svátků.

1 komentář:

  1. Jak často mi jdou při pohledu do cizích oken hlavou tyhle otázky...ale nikdy se mi nepodařilo zformulovat je tak hezky.

    OdpovědětVymazat