úterý 29. března 2011

Menší ohlédnutí


Adriena Šimotová. Umělkyně, která mě před lety uhranula a navždy zastínila všechny ostatní. Výstava v muzeu Kampa trvá do 25. 4. Běžte se nechat uhranout.

středa 23. března 2011

WTF? řek by můj brácha. A ani já už moc nevidim smysl. Utíkám takhle od spousty úkolů, ke kterejm sem řekla ano a odhodlaně kejvala bradičkou. A těď se toho bojim a bradička nic. S pár lidma, kteří se skrývají za těma načtenejma obrázkama, bych ráda občas pila kávu. Ale takhle? Asi se to nedá nazvat plnohodnotným vztahem. A tim, že občas načtu, zase nějaký ty obrázky svý, se ze mě velká umělkyně taky nestane.
A Praha byla dneska krásná. Lehká a jarní. A mě je těžko, jako po huse se zelím a pár cihlách k tomu.

neděle 20. března 2011

Při neděli. Pozoruju u sebe jisté pravidelnosti. Třeba mi dělá dobře číst si ve vaně. Ráda si čistím uši vatovými tyčinkami. Čichám ke knihám. Určitou dobu jím často stejné druhy potravin. Neukládám desky do obalů, i když mi to Ch. vždycky vyčte. Sepisuju si seznamy do diáře a pak odškrtávám. Piju hodně kávy. Koukám na to, co mají lidé na sobě a dělám si úsudky. Občas potřebuju poškrábat na zádech. Nestelu ( ale snažím se). Mám sklon být melodramatická. Vadí mi dlouhé nehty ( asi zvyk ze střední). Jsem kritická. Píšu si deník. Nerozumím hudbě ( i když chodím s bubeníkem). Mluvím nahlas a hodně. Zajímají mě staří lidé. Chtěla bych mít židovské kořeny ( nevím proč). Inklinuju k tomu, stát se samurajem. Vůbec nerozumím filosofii. Vybírám popelnice a velkoobjemové kontejnery. Mám hodně barev a poslední dobou vůbec nemaluju. Patnáct párů bot ( je to hodně?). Lepím si fotky do alb. Chtěla bych umět příst. Dávám si do čaje med a citrón. ..
Jeden pán mi říkal, že celek můžeme někdy přesněji nahlédnout skrz jednotlivosti. Podíváme-li se na detaily, a odhalíme- li ty podstatné, můžeme dannou věc (člověka) vidět nově a přesněji. Zajímavé.

sobota 19. března 2011

středa 9. března 2011

Home made art




Už tři dny se morduju s ilustracema k jedný pohádce. Má to bejt do konce března. Tak jsem to teď zkoušela pohádkově, s něžnejma pastelama a bez ostrých kontur. A stojí to za prd. Možná jsem málo pohádková. Ode dneška to zkusím po svým. Trochu víc komiksově a okonturovaně.
Jak to jen ten Trnka dělal? Ta jeho zahrada je naprosto nepřekonatelná.

čtvrtek 3. března 2011

Playbag



www.playbag.cz

Indigo


Ráda bych do Rudolfina na Mutující médium, stačí překonat lenost, která mě pokaždé, když jdu kolem, přiměje raději jen tak korzovat po nábřeží. A vášnivě zbožňuji indigo, neuchopitelný odstín modré. Co to o mě vypovídá netuším.
Asi otravuju, ale mám na Vás prosbu. Chci číst zase něco až do rozednění. Hledám, ale zatím neúspěšně. Která Vám leží na nočním stolku, nebo přetěžuje tašku, ale stejně ji láskyplně vláčíte všude sebou?
A ještě jeden dotaz. Kolik bot může vlastnit jedna dívka/dáma, aniž by jste ji považovali za zvrácenou? Jen tak do diskuze.
Jo, a stříbrné šaty jsou "vintage", nebo-li ze sekáče.

úterý 1. března 2011

Co dělám, když mam psát diplomku.




Co dělám, když mam psát diplomku? Koukám z okna, koukám skrz výlohu kavárny, koukám na papír, čtu si, čtu Reflex (ve kterym už píšou akorát sračky), čtu záznamy v diáři, čtu blogy, píšu smsky, píšu další položky do seznamu povinností, píšu dopisy komukoliv, chodím městem, chodím po kavárnách, chodím mezi štendrama obchodů, chodím po bytě, meju se, meju nádobí, meju koupelnu (to je dobrá zpráva), stříhám si vlasy, stříhám mu vlasy, stříhám i vousy (jeho), a jsem dost nervózní.