čtvrtek 29. září 2011

*


Jedno odpoledne. Koukání lidem do oken. Na chvilku jsem upokojila svojí šmýráckou touhu. Touhu a nutkání zahlédnout cizí příběhy, vbíhat nepozorována do dvorů činžovních domu a z pověšeného prádla luštit tajemství cizích životů, odhadovat podle rozsvícených lustrů, kdo v jakém bytě asi žije. Možná proto tak nutkavě čtu knihy, možná se potřebuju stále znova nořit do cizích příběhu, protože bez nich, si nejsem jistá svým vlastním.
Dneska ráno jsem se zastavila u Journeymana a přečetla povídku o Autobusákovi. Krása.

4 komentáře:

  1. To já jsem svou šmíráckou touhu ukojila, když jsem objevila web www.theselby.com Je to neuvěřitelné dívat se slavným umělcům, návrhářům, designerům i obyčejným lidem do kuchyňských skříněk, do kabelek i na záchod ;-). Doporučuju!
    Vivi

    OdpovědětVymazat
  2. Jsem úplně stejná. Mám to tak ráda :), ráda si pak domýšlím, představuji...

    OdpovědětVymazat
  3. jéj, Grétkó, děkuju za sympatickej ohlas, to mě těší, že se takový narychlo upečený povídání líbilo :)

    OdpovědětVymazat
  4. Miluju zírání do cizích oken/zahrad/dveří!!!
    Vivi: theselby je moje droga jeden ze zdrojů prokrastinace.

    OdpovědětVymazat