neděle 18. prosince 2011

Low cost living

Vzhledem k mé omezené schopnosti zapojit se do pracovního procesu, poslední dobou buduju vlastní teorii života bez velkých příjmů a prostudovávám ideu Low cost living, neboli žití s malými výdaji.
(To se k Vánocům tedy moc nehodí. Alespoň k těm aktuálním, postaveným na utrácení a nakupování. Ne, nebojte se. Nebudu Vám kázat o konzumním pojetí Vánoc apod. Sama jsem pár dárků nakoupila a na ty co dostanu se těším jak malá.)

Tedy peníze jsou prostě potřeba.
Přemýšlím ale o tom, kolik času a sil musí člověk opravdu obětovat tomu, aby měl dostatek peněz ke spokojenému životu. Podle jednoho výzkumu, by stačilo, aby všichni dospělí lidé v produktivním věku pracovali na poloviční úvazek a byli by schopni zvládnout vše co teď, se svými hodinami v zaměstnání navíc. Zbytek času by mohli dělat něco pro celé lidstvo. Třeba zahradničit, psát zásadní literární díla, opravovat památky, nebo si hrát se svými dětmi.
Pak tu také máme ideu nepodmíněného příjmu, která umožňuje každému dělat to, co ho naplňuje, bez ohledu na finanční zisk, protože má na určitý příjem právo z podstaty svého bytí. Peníze na takový příjem bere stát ze zvýšeného DPH, kdy věci jsou dražší a tudíž si jich lidé víc váží a netíhnou ke zbytečnému hromadění.

Moje teorie se zaměřuje aktuálně na snížení životních výdajů. Protože když jsou malé výdaje, stačí menší příjmy, tudíž méně hodin v práci a tak víc času na moje ostatní práce, za které mi nikdo neplatí a nebo/jelikož jsou k nezaplacení.
Filosofie Low cost living sympatizuje se všemi vybírači kontejnerů ( tedy se mnou), kde se dá najít skvělý nábytek a nemusíte ho navíc rozbalovat z plochých krabic a montovat ibusem, má ráda sekáče (i já) a nejraději vidí taková společenství, kde panuje živá výměna věcí, oblečení, knih i služeb bez zapojení peněz.

Vlastně to přivádí k zamyšlení se, co člověk ke svému životu vlastně potřebuje. A jestli je lepší mít nový boty, novej komp a nebo víc času na procházky okolo řeky a malování.

Taková ideální rovnice:

Dělám práci, která mně baví a naplňuje. = Dostávám za ní dostatek peněz.

Tak od nového roku zavádím sérii šetrných opatření a smysluplného nakupování, výměny, či nálezu. Uvidím, jak mi to půjde.

Jak to děláte vy? Kolik potřebujete vydělat k chodu? Baví Vás Vaše práce? A vyměňujete a nacházíte?


Ps: Přejato od 11 koček z Respektu :http://respekt.ihned.cz/c1-54159260-stoprocentni-sleva-na-vse

5 komentářů:

  1. Já bych měl low cost living, kdybych se už před lety nestal sběratelem. Takže teď šetřim náklady na život a přesouvám tok peněz do sbírky. A práce co je zábavná a jsou za ní peníze, tak to je sen. TO se mi vyhíbá.

    OdpovědětVymazat
  2. Vydělat k chodu...asi by mi, kdybych neměla jiné výdaje než teď, stačilo 7tis na měsíc (z toho více než polovina je bydlení)

    OdpovědětVymazat
  3. Zajímavý článek. Taky nad takovýma věcma v poslední době dost přemýšlím, ale spíš než k vyměňování mě to vede k zamyšlení, jestli si opravdu to či ono musím koupit a snažím se výdaje postupně přeskupovat... protože vize, že budu trávit 8hod v práci abych si mohla koupit lepší, větší televizi (nebo cokoliv jiného) je opravdu hodně děsivá.

    OdpovědětVymazat
  4. Takhle bych moc ráda žila, vlastně se snažím, ale přítel z toho není nadšen a radši pěkně maká a utrácí. To budeme jednou dvojka, až budeme bydlet spolu... Našla jsem na tohle téme knížku http://obchod.portal.cz/produkt/nebojte-se-nepracovat/, (doslova našla, na katolický fakultě se v knihovně k rozebrání dají najít věci). Ale je dost americky napsaná a myslím, že i dost divně přeložená, nečte se příjemně - je to, jako kdyby ji psal nějaký optimistický cvok, který má nutkavou potřebu dokola omílat tytéž myšlenky. A možná i že jo...

    OdpovědětVymazat
  5. Princip vymněňování, sbírání, nalézání a blešení mi je velmi sympatický. Snažím se obklopovat se věcmi, které mají duši a které už toho třeba i dost žažily. Na článek jsem narazila náhodou a moc mě potěšilo zjištění, že nejsem sama v polopracovním procesu a v hledání nějaké seberealizace bokem (sem tam mě trochu frustruje mé "úspěšnější" okolí). Coby čerstvě vyplivnutá absolventka občas ztrácím naději na nalezení práce snů, ale pořát doufám. Pak budu s klidem pracovat přesčasy :) - Eva

    OdpovědětVymazat