úterý 19. června 2012

*

Únavu a otrávenost ze zkoušek životních i akademických si léčím černejma olivama z Billy a piánem. V některejch oblastech (skoro ve všech) už nikdy nedosáhnu onoho geniálního mistrovství a přesto mě bavěj. Třeba s tím piánem budu asi ráda, když zvládnu zahrát obouruč bleší pochod a nějakou vypalovačku z Amélie, ale i blbý ovčáci čtveráci mě těšej téměř nirvánicky. Mám to tak v mnoha oborech, vím trošku, umím trošku, baví mě hodně. Na jednu stranu mě vždycky zvláštně okouzleně píchne trocha závisti, když někde potkám nějakého génia, nebo odborníka erudovaného, někoho co fakt umí a od dětství přehrává stupnice, nebo určuje stáří a původ kamenů a tak. Takoví lidé, kteří hned zjara věděli, co dělat, jak a proč. Já to moc nevěděla a nevím tak úplně doposud. Jisté fáze přetrvávaly déle (budu VSU - velká světová umělkyně), jisté přetrvávají doposud (budu malá česká spisovatelka), ale baletky, cukrářky, šansónové zpěvačky, šperkařky, švecině, a podobně mě obohatily o zkušenost či nástroj a odešly do věčných lovišť. Podle Komenského (je vidět, že se učim), má být člověk všestranně rozvinutou osobností s mnoha znalostmi a umy. Nakonec jsem nejvíc asi sama sebou, erudovaným odborníkem na jednu malou holku. Ale být sám sebou, aniž by se člověk mohl schovat do nějaké pěkné odborné škatulky, dá občas pěkně zabrat.

Jste odborníky v nějaké oblasti? A umíte hrát na piáno?.


4 komentáře:

  1. Jsem odborníkem na nerozhodnost, stále tápu a hledám se, být sama sebou je někdy těžký úkol. A k druhé otázce - Umím hrát na piáno. - patřím mezi ty, kteří hráli od dětství stupnice..vyplatilo se, za sebou absolventské koncerty a nejen na klavír..i jiné nástroje..ale klavír je stále mému srdci nejbližší!
    Gretko, moc ráda se sem vracím a čtu Vaše příspěvky, jste kouzelná bytost.

    OdpovědětVymazat
  2. Umím zahrát Jsi můj pán z Drákuly.... teda uměla jsem před deseti lety. :D To je můj osobní vrchol, u kterého zůstanu. Mám pocit, že u takových lidí, co jsou v něčem nejlepší a za něčím si dlouhodobě jdou, pak nemají tolik možností a mají to těžší, když najednou třeba i jsou nuceni dělat něco jiného, že v dnešní době je třeba být i trochu flexibilní a učit se novým věcem. Takhle si ospravedlňuji, že se nedokážu něčemu věnovat dostatečně a nezvládnu některé věci líp, i když bych i mohla....

    OdpovědětVymazat
  3. Vždycky jsem si přála hrát na piano a tak jsem začala v 18 letech na střední škole. Noty jsem neuměla a stále neumím...důvodem onoho počinu bylo, že jsem chtěla hrát Chopina (jeho trylky mě vždycky vytáhnou z čím dál tím častějších chmur). Chopina neumím, zahraju maximálně lehčí skladby od Bacha a pak filmové. Miluju melodii Cirkusu Humburto, prožívám to jak nejlépe dokážu, jak kdybych hrála velkého génia, protože i filmová hudba umí být kvalitní. Mám ráda spoustu věcí, ale nedokáži říct, co dělám nejlépe - trest Blížence? :)

    OdpovědětVymazat
  4. Od malička mě zajímalo strašně moc věcí a mám tu špatnou vlastnost, že se vždy pro něco nadchnu, začnu s tím, i docela dost do hloubky a pak zas přestanu. Což je sice dobré, že má člověk docela velký obecný přehled, ale pak když se baví s odborníkem a jde do hloubky, tak to pokulhává. Stejné je to i u těch manuálních věcí. Díky svému koníčku, oživlé historii, umím vyrobit lecos. Ale vyrábím si jen pro vlastní potřebu, protože v porovnání s řemeslníkem, specialistou, neobstojím. A na piáno hrát neumím. A to jsme ho kdysi měli doma.

    OdpovědětVymazat