čtvrtek 2. srpna 2012

Léto

Srpen. Možná by se dalo začít popisem atmosféry a vykouzlit Vám před očima letní ráno probouzejícího se velko-maloměsta. Možná bych mohla použít vzletné obraty vyčtené z knih, o sluncem ohřívaných ulicích a jeho paprscích odrážejících se v oknech činžovních domů, o malátném pohybu zůstavších trosečníků, kteří neodjeli do Chorvatska či podobně oblíbených končin, o vzduchu stále ještě svěžím novým dnem, ale už dávajícím tušit horké odpoledne. O vyhřáté vodě v Divošáreckém Džbánu a pokoukáníčku na oproti ležící nudapláž. O ledové tříšti, mangozmrzce a tvarohovým Míšoj. Mohla bych si dopít kávu dovezenou z Peru a vyfouknout poslední vanilkový obláček holčičího pokouřeníčka. Ale vy tohle všechno nejspíš znáte a třeba to taky prožíváte. (Neodjeli jste-li tedy do již zmiňovaných destinací.)

Ano, je to tak. Jsem odsouzena k létu ve městě. Létu bez volna. Létu plnému povinností. Tak proč si to alespoň trochu neužít. Mé léto tedy bude trosečnické, pracovní a pražské.

 Jaké je to Vaše?

3 komentáře:

  1. Mé léto probíhá v podobném duchu, jen právě mám alespoň to volno od práce a tak i nějaké výlety po okolí :). A u nás ve městě je to přesně takové, jak z tvého popisu ;).

    OdpovědětVymazat
  2. Též trávím léto velkoměstsky, ale občas se mi podaří o víkendu uniknout k babičce do lesů, polí a luk.

    OdpovědětVymazat
  3. Moc se mi líbí, jak je to napsáno!!

    OdpovědětVymazat