středa 23. ledna 2013

Mezi Skyllou a Charybdou..

...si připadám. Zdánlivě je vše v normě. Tam my to rádi udržujem. Ale vlastně je mi kňourno. Ráno natahuju pořád ty stejný černý kalhoty a stejnej velkej svetr. A nic jinýho se mi nechce. Nechte mě. Ch. si mě proto dobírá.
Zimní splíny jsou hroší povahy. Obalej Vás do lednovýho smrákání a nakonec zapíchnou plackou "Volim Karla", nebo nějakou úplně jinou, ale stejně beznázorovou.
Dřív jsem hodně dala na dojem. Byla jsem v dojmologii odborník. Poslední dobou si řikám, že je dobrý i něco vědět. Ale spousta lidí na tohle vůbec nehraje. Hlavně, že mu Černej namaloval kohouta a umí nosit pěkný ponožky ladící k motýlku. Že to umí, uznávám. Ale to je tak všechno.
A ten druhej zeman z Nemanic. Jako mezi Skyllou a Charybdou si připadám.
A vlastně ty mladý lidi chápu (já už jsem stará bréca, alespoň dneska). Chtěj nějakou naději. Hledaj nový idoly, nebo alespoň ideje, protože bez nich to na světě nejde. Alespoň ne v zimě. Taky chci za něco bojovat. Odjakživa. Ale zlo tohohle světa už se rozlišuje mnohem hůř, než to bejvávalo v pohádkách, a tak si ho někdy může člověk dovízt pěkně až domů, domnívajíce se, že veze princeznu.
Je třeba trochu víc vědět. Pak můžem použít vlastní hlavu. A nakonec to třeba celý proplujem jen s pár ztrátama, jako Odysseus. A bude jaro.

4 komentáře:

  1. Greto, co konkrétně je na KS tak nepřijatelnýho? I přes všechny zápory, o kterých vím (!), mi to pořád vychází docela jasně.
    PS: Ani s těma příznivcema KS to není tak černobílý. Ostatně s těma MZ taky ne.

    OdpovědětVymazat
  2. Teď koukám, že to vyznělo hrubě a nepřátelsky. Nemyslela jsem to tak. Opravdu mě to zajímá.

    OdpovědětVymazat
  3. Ach Gréto! Pořád stejné černé punčochy (kalhoty už jsem vyřadila), stejný svetr, raději kapuce, kozačky otírám pořád dokola od bláta. Sním a sníh padá ze střechy. Topím v salonu a nikam nechci. Najednou raději mlčím. Na stole pořád papíry do školy, jen já pořád utíkám k Reynkovi. A tak jsem tam jela. Náhle v sobotu do Hávlbrodu a pak pěkně motorákem do zahrady záhady. Srdce mi tlouklo na poplach! Už jsem zpět. Zase kapuce, zima a černý kabát, zmijovka se mi roztáhla. Vím, že jaro zase jednou přijde. Přijde. A už to bude rozhodnutý.

    OdpovědětVymazat