neděle 3. března 2013

Desperádo


Ano, mojí preferenci ohledně obuvi zkráceně nazývám "Desperádo"! Ideálně když přezka cinká do kroku alá ostruhy. Freud by v tom možná hledal nevědomou touhu po drsnosti.

Pozorujete u sebe určité podivné inklinace co se obuvi týče?

4 komentáře:

  1. Jasně. Boty jsou přece součástí městského kroje. Tedy více krojů. Boty, se kterými můžu běžet o život, byly kožené a černé. Nosila jsem je k dětským růžovým šatům od Vietnamců, jen se jim musely rozšířit pořádně průramky. Utíkala jsem s nimi až do roztrhání. Teď mám černé, jemně odrbané skřítkovské, a taky Martensky ze sekáče, jsou úplně jemné a mini a k tomu se hodí jen jednorožec na svetru. Střídám kroje. Na oslavu energie ve vzduchu si vyrobit masopustní svetr. Jo a příběh paní, co sbírá šaty a k nim i prášky na praní, jsem poslouchala taky. Jen jsem pila meltu. Kniha, co sis koupila na mě vypadla v knihovně. Propojeno. Inspirace ve vzduchu a na obloze čáry od letadel.

    OdpovědětVymazat
  2. Ano, včera jsem si v Hm ve slevě koupila lesklé tenisky, trochu se jich stále bojím..

    OdpovědětVymazat
  3. Tygrované holinky, celozlaté třpytivé nízké kozačky, vysoké zelené platformy... a nejradši mám tmavě modrý conversky. Freud by měl z rozboru mé osobnosti určitě radost!

    OdpovědětVymazat