neděle 19. ledna 2014

Wabi Sabi







 
U nás doma to nevypadá jako v časopise (nebo spíš na webu o bydlení). Myslím, že to ani není možné. Že vlastně u nikoho doma to tak nevypadá. Dokonalost těch interiérových fotek je vlastně skutečná jen pro těch pár minut fotografování. Protože každodenní život přece dokonalý není. A ani naše domovy nemohou být pořád dokonale naklizené, polštáře na pohovce načechrané a nádobí naleštěné na policích.
Tady se pořád něco povaluje, už pět let nemáme kuchyňské skříňky, v koupelně místo světla čouhá jen drát se žárovkou a já hrozně nerada meju nádobí.
Prostor ve kterém žiju je pro mně ale důležitý. Mám pocit, že krása nás může kultivovat. Že atmosféra našeho prostoru je odrazem našich postojů, názorů, osobností. Podléhá módě, to ano, ale mám pocit, že prosté opisování vystajlovaných fotek je k poznání.
Myslím, že dobrý interiér musí vyzrát. Není možné ho vytvořit lusknutím prstů, i kdyby na to člověk měl dost peněz. Takže čekáme. Na ten správný obraz nad postel, na dvířka i na komodu. A je to vlastně mnohem zábavnější. Je to cesta od holobytu (jak jednu dobu nazýval náš prostor můj otec) k domovu. Je třeba respektovat, bydlíte-li na statku, v secesním činžáku nebo v panelovém bytě. Je dobré vycházet z prostoru. Nesnažit se ho potlačit.
Když jsem přemýšlela, co se mi líbí a jak to pojmenovat, narazila jsem na článek tady. Je to Wabi Sabi. Šmrncnuté vlastně trochou retra, industriálu a veteše.
Mou velkou inspirací je poslední dobou tenhle blog a přilehlý obchod.
 
Zajímá Vás kde žijete? Nebo máte svůj vnitřní chrám úplně jinde než na designové sedačce? A co Wabi Sabi?
 
Ps: Při focení těchto prudce vystajlovaných fotek nepřišla vniveč jediná pralinka.


5 komentářů:

  1. nádhera...my postupně zabydlujeme starej byt na smíchově, naštěstí se zachovanejma dveřma, kachlovejma kamnama...zabydlujeme pomocí dětí(narodili se tu dva:))a starejch krámů z blešáku, po babičce...a nádobí mě moc baví taky...postupně měním talíře z ikea za korunu za misky z hrnčířáku a konviček a lžiček máme jak pro kavárnu...co se týče wabi sabi, těším se, že na jaře vytuníme naši zahradu, kam jezdíme na maringotku a budeme si pěstovat dýně a rybíz a jablka a luční kytky...kéž by vše šlo pomalu a přirozeně dál!(krásné vystajlované fotky!ty mi moc nejdou...)

    OdpovědětVymazat
  2. Moc pěkný fotky! A děkuju za Anunk a sdílení našeho článku :). Źít wabi sabi je prima, objednala jsem si další knížky. A souhlasím s tím, že domov prostě musí dozrát, že to nejde udělat všechno najednou, i když na to jsou prostředky. A taky souhlasím s tím, že nás okolí ovlivňuje. I ty, kteří tvrdí že ne. Já jsem v tomhle nadprůměrná, což je někdy dost peklo. Sdílet kancelář s bordelářem, kterej si věší na zdi všechny možný certifikáty a jiný kraviny ... na zemi má prospekty v poloroztrhanejch krabicích, na věšáku mu už půl roku visí yářivě fialová košile ... peklíčko. Ale už mám svojí kancelář. Když ke mě někdo přijde, řikaji, že je to nejhezčí kancl u nás, že je tam dobrá atmosféra. A přitom všichni mají to samý, stejnej nábytek ... jenom tam mají chaos a "vizuální hluk"

    OdpovědětVymazat
  3. Nádherné detaily, krásné to doma máte. A hodně věcí vnímám podobně.

    OdpovědětVymazat
  4. Ten zelenej váleček a Válovka s kaktusem - pěkný, citlivý..... Lisovačka s tchýním jazykem taky ... Sedačka je strašná věc... je fajn, že se doma shodnete. Já sice odolávám, ale nevím jak dlouho :-)
    Petr

    OdpovědětVymazat
  5. Hej, kolik stojí vstupné k vám domů? Dala bych i vlastní ledvinu, páč MÁTE TO PŘEKRÁSU!!! ... :o)

    OdpovědětVymazat