středa 12. února 2014

;

Včera když jsem šla do práce. Ulice byla pokrytá peřím z roztržené peřiny.
Dobře, tak nebyla. Péřové peřiny už skoro nikdo nemá. Ale ta peřina tam ležela. I polštáře. Jeden polštář přistál na střeše zaparkovaného auta. Dost nepatřičné. Polštáře měli kytičkovaný povlaky, peřina byla zapraně bílá.
Napadlo mně, jak to asi bylo. Když v noci lítaly peřiny z oken. A jak to asi dopadlo. Jestli se teď ti dva, někde ve třetím patře letenskýho činžáku, mačkají ve vyčerpaném usmíření pod jednou peřinou. Místo polštáře ruku toho druhýho.

Jednou jsem házela talířem, ale v půlce pohybu mi došlo, že je ten talíř fakt hezkej. Tak jsem ho spíš tak prudčeji poslala po stole. Bylo to docela efektivní. A nic se mu nestalo. Muži ani talíři.
Pak že jsem hysterka. Christian by měl vidět ty peřiny.

Házíte?

3 komentáře:

  1. když mi bylo šestnáct, házela jsem vším, VŠÍM!rozbila jsem mobil, jak jsem ho házela po sestře a ona uhnula, za ní byla zeď.Taky jsem(to bylo asi dřív)hodila po stejné sestře(což je divné, mám sestry tři:))bílým koněm plastovým s růžovým ocasem. Urvala se mu noha. A to byl můj a můj oblíbenej. Ale v tu chvíli jsem si řikala, ten kůŇ je stejně pitomej a má hroznou barvu a ani nemá srst...v tu chvíli jsem si asi přestala hrá s barbínama...no ale teĎ už neházím, snažím se své dítě(potažmo děti) odnaučit házení hračkama, aby netrefilo kojence do hlavy...dnes házel starým plechovým autobusem...naštěstí vedle:)ale nehází ze vzteku, jen z čisté radosti!:)

    OdpovědětVymazat
  2. Jednou jsem viděla na silnici (čtyřproudovka) rozházený oblečení a boty, minimálně jeden celý šatník. Peří by mohlo být na ulicích... stačí rozpárat lidem pár péřovek... :D

    OdpovědětVymazat
  3. Házím jen vařečkama a dalším drobným náčiním, když v kuchyni nejde vše podle plánu .)

    OdpovědětVymazat