středa 23. července 2014

instantní






Že prej je potřeba do toho pořádně šlápnout. Už je nejvyšší čas. Komu zvoní hrana?

V Turnově jsme chodili jako turisti. Zvláštní jak si člověk mnohem víc všímá tam, kde není doma. A já tam nejsem doma? Paní v synagoze nám přednášela o židovských náboženských rituálech a u toho si nervózně popotahovala stříbrnej křížek na krku. V Turnově se nikdo nehlásí k židovskému vyznání. A co pak ten můj nos? Podle nosa poznáš kosa. Ale stejně jsem musela zaplatit vstup. Taky zrušili Baťu. Baťu v klasické baťovské budově. Jistotu maloměsta.
Dva dny jsme sbíraly mandelinky. Píšu tvrdý, protože jsme byly samý ženy. Sbírání mandelinek je jedna z činností, které si představím pod pojmem "typicky ženské". Mám pocit, že mužům by se nechtělo ohýbat nad každým keříčkem a pečlivě rozmačkávat růžolící se larvy mezi palcem a ukazováčkem. Těch velkejch, s americkým, imperialistickým proužkováním na krovkách, tam moc nebylo.

sobota 12. července 2014

Sylvie Richterová: Každá věc ať dospěje na své místo


Po dlouhé době se ve mně něco pohnulo. Doporučuju.