neděle 19. října 2014

Krásotinka v bílém


Některé věci nestárnou. Nebo pro ně spíš čas nehraje až tak zásadní roli. Jejich hodnota je jinde než v hlaďounké tvářičce nebo aktuálně módní vlně. Musí to být hezké, být nadčasový.

středa 15. října 2014

*


blbě se mi píše. blbě se mi chodí. po těch ulicích města, co už dobře znám. tam, kde mám v asfaltu vychozený chodníčky a kde jsou kočky hlav oblejskaný mejma podrážkama. tuhnu. je třeba každodenní rozcvička. jinak mi hrozí stárnutí. jinak už mi třeba vůbec nepůjde dojímat se. ale tohle funguje. pořád. příběh na papíře mi dělá dobře. to nadšení. ty pocity. to dobrodružství. vážně je v tom něco žravého. spojeného s potravou. v ušáku otáčím stránky a olizuju si prsty, jakoby byly opatlaný od kremrolovýho krému.

Za mně je nejkřupavějším soustem Denemarková. Ona je prostě dobrá. Doporučuju.
A ve čtvrtek snad doma v ušáku s novým Hájíčkem.