pondělí 18. dubna 2016

první pětiletka




V představách je to všechno mnohem lehčí. Myslím, co se života týče. V představách mám všechno vyřešený hned a všechny akce tohohle roku tam probíhaj bez zádrhele a zapocenýho zátylku. Ale v představách nežiju. Nebo se alespoň snažím.

Nikdy jsem neměla ráda, když někdo vykládal, co všechno bude dělat a nikdy nezačal. Pak jsem se při tom taky přistihla a opakovaně. Tak jsem si řekla, že začnu. Zatím z toho je pár polštářů, velká radost, vlastní spis na úřadu práce a taky několik zásadních poznání. Třeba to, že všechno trvá. Nejen lidem okolo, ale i mě. A po přečtení tohohle článku mi navíc došlo, že na realitu jsem ještě úplně nenarazila. Stejně mi ale přijde fajn to zkusit. Hnout se z místa a udělat nějakou zkušenost. Zkušenost totiž skvěle formuje představy a představy, co se od uskutečnění nevzdalujou na míle daleko pak můžou vést i k cíli. Co je tím velkým cílem života zatím netuším, ale už si začínám dělat určitou představu...

pátek 15. dubna 2016

Čtenářský deník


Někdy si skoro až vyčítám to polykání příběhu. Pár stránek si naservíruju opatrně k snídani a pak zjistím, že jsem knihu sežvejkala za den nebo dva. Neumím moc odkládat, vychutnávat si, promýšlet a vypisovat. Gourmetsky vyčkávat na dobrou chvíli. Přečtu všechno hned a s pusou ještě mastnou příběhem nejradši vyhlížím další. Občas marně. Ale tentokrát hned tři.