Čtenářský deník


"Květa zavře oči. Na okraji její mysli se chvěje myšlenka, připomíná chomáček vaty, má měkké okraje a je nezřetelná. Květa z ní vidí nejprve stín a možná malý cípek. Zpočátku se domnívá, že je to myšlenka na Evu, proto se jí pokusí zahnat, prudce sevře ruce v pěst a zavrtí hlavou, ale potom (zvedne se a dojde mezitím k jednomu ze záhonů, kde zaboří prsty do země; půda je teplá a sypká) tu myšlenku vezme na milost. Všechno už jsem řekla, pomyslí si s úžasem."
Jakuba Katalpa: Doupě

Moje listopadové čtení. Malinku Dity Táborské jsem nejprve nadšeně polykala, ale nakonec nebylo úplně snadné dočíst a především příjmout druhou část. Nebylo to snadné, ale rozhodně to nebylo špatné. U Doupěte Jakuby Katalpy zase úplně naopak. Občas jsem jí musela odložit, protože té tíhy na mě bylo v životě až dost, nechtěla jsem přidávat, ale nakonec mi příběh přinesl zvláštně dobrý pocit.

 Ale co teď? Nemáte pro mě na prosinec nějaké doporučení? Doporučení zohledňující požehnaný stav, potřebu alespoň tušené krásy a malé naděje? Asi bych si své poslední měsíce těhotenství ráda dopřála bez drásavých emocí, ale rozhodně ne bez knih.


Komentáře

  1. já bych si přečetla knihu léta od tove janssonové.je to moje nejmilejší knížka. vracím se k ní pořád pořád.

    OdpovědětVymazat
  2. Laska za lasku od Jiriho Anderleho ... krasy fura ;).

    OdpovědětVymazat
  3. Jean-Claude Mourlevat - Řeka, která teče pozpátku. Poetické, napínavé. Pro větší děti a dospělé. Pohádkové, ale v něčem, v pozadí, realistické. Jako v pohádceš troška nebezpečí,ale zlo jen prokukuju, aby nebyla nuda. Pro mě útěšné. A postavy se hodně smějí. Pořád. Chtěla jsem ještě doporučit Hukot času od Barnese - o vztahu Šostakoviče s režimem, Stalinem i jinými, ale to možná úplně neodpovídá zadání :).

    OdpovědětVymazat
  4. Tak úplně pohodové čtení je knížka od Nepila Vánoce mám rád. Letos si ji přečtu znovu. A také jeho dětské knížky děti milují :-). Hana

    OdpovědětVymazat
  5. hledání přítomného okamžiku - ruth ozeki // tohle jsem měla napsat v přítomném čase - helle helle // kniha zvláštních nových věcí - michal faber // kosmonaut z čech - jaroslav kalfař // divocí detektivové - roberto bolaňo // pravý leopardí kožich - hana kolaříková // hra o manželství - jeffrey eugenides // náhle sami - isabelle autissier

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. pečlivěji jsem přečetla zadání a možná vynechat ten leopardí kožich a možná i náhle sami -)

      Vymazat
  6. Nikdy nevím, zda jste Oslice nebo Plameňák, buď jak buď, "požehnané zvíře".)

    Za poslední roky nejhezčí kniha byla pro mě Podpis všech věcí. Jste-li milovnice dobrých knih a ne nutně lehkého čtení, což mi tak připadá když Vás zpovzdálí sleduju, nezbývá než doporučit.
    Četla jsem v zimě 2014, teď je prosinec 2017 a na knížku pořád vzpomínám. V mezičase jsem mnohokrát doporučila a vždy s úspěchem.
    Někdy přijdou romány "jak noha" k chuti. Bohatě vystavěný příběh, květnatě popsané postavy, člověk má až pocit, že při popisu moře cítí pachuť soli v puse. Snad se Vám bude líbit.

    Držte se, ráda Vás čtu. Zdravím Zuzana

    více o knize zde: http://dvevejcedoskla.blogspot.cz/search?q=podpis+v%C5%A1ech+v%C4%9Bc%C3%AD

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky