Čtenářský deník



Všechny tři zářijové knížky stojí za přečtení a bylo u všech o čem přemýšlet, když jsem tlačila kočár po parku tam a zpátky. Houbařka držící se v nejvíc reálných konturách, ale v reálných až tak, že z nich mrazí. Oba Seveřani si s upocenou realitou nikdy nedělají starosti, ale to nijak nevadí, naopak. Jestli bych s někým chtěla zajít na kafe, byl by to Hoeg. Všechny knížky, které jsem od něj četla ( myslím, že pět) jsou napsané výborně, příběh mě vždycky chytne, mají v sobě vtip a přitom pod každým vtipem prosakují filosofické otázky po smyslu. Musí to být nesmírně vzdělaný a vtipný člověk. Všimli jste si, že to jde často ruku v ruce.

Ukázku berte s nadhledem, určitě mu u jejího psaní cukal koutek podobně, jako mě při jejím čtení:

"Na první rodičovskou schůzku do školky přišlo osmnáct matek a dva otcové, jedním z nich byl Laban. Ostatní ženy se představovaly jako "Viktorova máma", "Špuntova máma", "Prďolova máma", a já jsem nakonec propadla zoufalství. Vstala jsem a řekla: "Koukejte se vzpamatovat, být matkou je už tak těžké, děti tak či onak jsou jako černé díry, znáte černé díry, ony jedinečné fenomény, jež pohlcují veškeré světlo a energii a nic ze sebe nevydávají? Pokud se zřeknete i posledního zbytku individuality, co vám zbývá, a zůstane z vás už jen "Bobečkova máma", budete mít podíl na obrovské společné zradě vůči vám samotným!" 

Komentáře

  1. O Susanině efektu tuhle v sobotu moc pěkný pořad ráno na Vltavě (s Hoegovým překladatelem, mluvil i o setkávání s ním...). Ještě není v archivu, teda já ho nenašla, snad ještě budu, dala bych si to znovu.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky