Plameňák a Oslice

Nemám ráda povídky, jen se začtu a zvyknu si na hlavní hrdiny a po otočení stránky musím začínat znova. Ale tyhle povídky od Vladimíry Valový za to rychlý a opakovaný zvykání stojej. Jednu večer, když už dítě spí, na balkóně nebo ve vaně. Rozředit večerní pocitovou otupělost kapkou syrový lidskosti.

Srpen strávenej s českejma spisovatelkama. Líbilo. Září mám naplánovaný víc seversky.