Plameňák a Oslice

Šly jsme s Almou na kafe do kavárny Technický knihovny. Kampus feeling. Mě to studování fakt bavilo. I když si pořád pamatuju i na to vyčerpávající biflování a natahování moc stručnejch textů. Kdybych teď mohla, jako že nemůžu, šla bych se po večerech učit k Báře na keramiku, na figuru do Kreslírny a rozhodně by mi prospělo opakovaní českýho pravopisu. Poslední dobou píšu jako prase.
Nejvíc bych se ale chtěla naučit pracovat s Illustratorem a nematlat všechnu nutnou grafiku v laicky přívětivé Canvě. Nějaký tip, jak na to?

Vytáhla jsem kabát, co jsem nosila až do porodu a je zase příjemně oversized. S podzimem se mi hodně vrací pocity toho před rokem. V loňskej listopad už jsem ten pupek docela tahala a taky už byla Alma hodně cejtit. Že jsem matka si nejvíc uvědomím, když je krize. Kašlíček nebo natlučený čelo, nebo jsme všichni hrozně unavený, ale já to musím nějak vybrat a ustát, protože jsem její máma. Tehdy na mě nejvíc dolehne ta zodpovědnost. Myslím, že ještě o trochu jiná, než …