ananas

Pozoruju skrz cizí okna barevný světýlka prozrazující nazdobený stromečky. Jsem zvědavá. Neskutečně. Zajímá mě, kdo je zdobil. Jak tam asi žijou. V pětipokojovým bytě na nábřeží, v Bohnickým paneláku, u sousedů přes ulici. Špehuju a bájim nad životy.
Co asi dělají? Mají se rádi? Čemu věří? Hledají, anebo už našli? Smysl života, princeznu/prince, zapomenutý rukavice, zatoulanou kočku.
Jedí kapra, nebo klobásy? A večeří v tom bytě vůbec někdo? A co ta stařenka, vyhlížející každý den skrz okna. Nápadníka, co se někde zapomněl, nebo druhou šanci prožít to jinak.
A na stole mi trůní ananas, jako trofej vánočních svátků.

Komentáře

  1. Jak často mi jdou při pohledu do cizích oken hlavou tyhle otázky...ale nikdy se mi nepodařilo zformulovat je tak hezky.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky